Samos
Ostrov Samos leží v Egejském moři jen několik kilometrů od pevninského Turecka. Má rozlohu 477 kilometrů čtverečních, v nejdelším místě měří 43 kilometrů a v nejširším 13 kilometrů. Nejvyšší místo je hora Vigla s výškou 1434 metrů nad mořem. Ostrov je z velké části úrodný a hlavní zemědělskou plodinou je vinná réva. Na ostrově žije 34 tisíc obyvatel a hustota zalidnění je 71 lidí na kilometr čtvereční. Hlavním městem ostrova je město Vathy (2000 obyvatel) a největším je Samos (6000 obyvatel), který je také hlavním turistickým centrem. Turistika je nejdůležitějším průmyslem na ostrově a její význam neustále stoupá již od 80. let minulého století. Jistou roli hraje i zemědělství a to pěstování vinné révy (nejznámější jsou muškátová vína), fíků, mandlí, oliv a citrusů - na ostrově je také rozvinuté včelařství. Ostrov má od roku 1963 své vlastní mezinárodní letiště.
Podle mytologie byl ostrov Samos rodištěm antické bohyně Hery, kterou se zde uctívalo pod jmény Heraja a Tonea. Ostrov nejdříve osídlili Karové, které později někdy mezi 11. až 9. stoletím zastoupili Iónové, podle bájí vedeni Proklesem z Epidauru. Kolem roku 700 před naším letopočtem se na ostrově skončila vláda králů a moc přešla do rukou aristokracie. V 6. století před naším letopočtem Samos prý při pomoci pouhých 15 hoplítů ovládl tyran Polykrates, který z ostrova učinil hegemona Egejského moře rozvíjejíce silné námořnictvo. Díky jeho vládě se rozvíjelo umění, věda a stavebnictví. Za jeho panování byl postaven mramorový vlnolam ve městě Samos, prokopán kilometr dlouhý tunel pod horou, který město zásoboval vodou a taky vznikl komplex svatyň bohyně Hery Herajon a Hekatombeon. Ze známých antických jmen pocházejících z ostrova je nutno zmínit Pythagora, Ezopa, Epikura a Aristrarcha. Po smrti Polykrata Samos dobyli Peršané, které se podařilo definitivně odstranit až po několika revoltách a výhře v Perské válce. Ostrov během Peloponéské války stál na straně Atén a byl obsazen Spartou. Nějaký čas přecházel z rukou do rukou než ho dobyli Římané, kteří ho v roce 84 před naším letopočtem začlenili do provincie Malá Azie. Později připadl Byzanci, po které ho získali Janované a po nich ostrov dobyli Turci. V roce 1821 došlo na ostrově k protitureckému povstání, o dvanáct let později Řecko se domluvilo s Tureckem na jisté autonomii ostrova pod protektorátem Osmanské říše. V roce 1912 Samos se stal součástí Řecka.
Zajímavá místa na ostrově Samos, která stojí za to během pobytu navštívit:
Vathy (Samos) leží v severovýchodní části ostrova a trochu připomíná amfiteátr svým roztažením na březích zátoky. Architektura je míchaná z neoklasicistických domů, staré zástavby a moderních budov stavěných s citem ke svým starším sousedům. Je to velmi živé turistické městečko, plné nočních klubů, restaurací, barů a možností ubytování. Za návštěvu stojí i Archeologické muzeum ve městě doslova nabité památkami z dávných časů.
Chrám Heraion (přesněji zbytky obrovského chrámu) leží přibližně 17 kilometrů jihozápadně od hlavního města. Podle mýtů je svatyně na místě kdě Zeus a Hera trávili své líbánky, podle jiných tradic je blízko místa zrození bohyně Hery.
Městečko Pythagorion leží 11 kilometrů od hlavního města. Pythagorion je jedním z důležitějších turistických center a má kolem 1500 obyvatel. Díky historickým památkám (zbytky antického hlavního města a například onen výše zmíněný fenomenální tunel zásobující město vodou) v Pythagorionu a okolí bylo toto místo v roce 1992 zapsáno na seznam památek UNESCO.
Vodopády Potami leží 3 kilometry na západ od vesnice Karlovassi. Pár kilometrů od pláže Potami narazíte na stejnojmenné vodopády, které patří k nejhezčím přírodním úkazům na ostrově Samos.
Město Karlovassi leží vzdálená 32 kilometrů od města Samos v severozápadní části ostrova. Je to druhé největší město na ostrově a čítá 5500 obyvatel. Najdeme zde mnoho krásných novoklasicistických staveb.