Bialystok či Bělostok rozhodně nepatří mezi nejznámější polská města a tudíž je i jakoby mírně na okraji turistického zájmu. A přitom je to škoda, protože se jedná o docela zajímavé město, které pro české oko je hodně netradiční. Nachází se na východě Polska a má kolem tří set tisíc obyvatel.
Bialystok – či možná přesněji místo, kde se nachází – byl sice osídlen, jak dokazují archeologické nálezy, již někdy v době kamenné, ale na nějaké významnější osídlení si musel docela dlouho počkat. První písemná zmínka o tomto místě pochází z první poloviny patnáctého století. Nacházely se zde různá šlechtická sídla, která byla obklopena domy pro tzv. plebs, zajišťující jejich bezproblémový chod a výnosy z panství. K obsluze panstva zdejší osídlení sloužilo i v druhé polovině sedmnáctého století, kdy bylo povýšeno na město. To si ale stále zachovalo více méně vesnický charakter. K jeho většímu rozmachu došlo v osmnáctém století, kdy panství bylo v rukou Jana Klemense Branického. Ti zde rozestavěli honosné šlechtické sídlo, ale konečně nezapomněli i na město a financovali rozvoj radnice, nemocnice, pošty a jiných důležitých budov. V roce 1753 město bylo silně poničeno požáry, ale jeho pán na ně nezapomněl a podpořil jeho novou výstavbu. Ke konci osmnáctého století zde žily téměř čtyři tisíce obyvatel a šlo o relativně důležité obchodní centrum v regionu. Na další rozvoj si město počkalo až do druhé třetiny devatenáctého století, kdy se sem začal přesouvat textilní průmysl a Bialystok začal být nazýván Manchesterem východu. Po vzniku samostatného Polska rozvoj města pokračoval.
Rozhodně nejvýznamnější památkou ve městě je šlechtické sídlo Branických. Občas se ho dokonce s mírnou nadsázkou nazývá Versailles severu či Versailles Polska. Dnes se nachází v samém centru města, ale původně to město bylo přilepeno k němu a obsluhovalo jeho chod. Je postaveno v honosném pozdně barokním stylu a palác je obklopen hezkým parkem. Během druhé světové byl velmi poničen Němci, ale po válce došlo k obnově stavby. Dnes se v něm nachází lékařská univerzita. Velmi zajímavá je i bazilika Panny Marie, která je kombinací renesančního kostela a novogotické dostavby. Během ruské vlády byl čas, kdy katolíci nesměli stavět nové kostely, ale upravovat stavby bylo povoleno. A tak ke starému původnímu kostelíku byla přilepena impozantní novostavba, protože přeci šlo jen o rozšíření. Celkový duch města ale neurčují jeho památky, Bialystok je hlavně fascinující svou atmosférou města-vesnice, kdy člověk naráží na původní dřevěnou dělnickou architekturu vedle paneláku a o kus dál je zase část města, která připomíná náves.