Finsko obecně

Rozloha: 337 000 km2 Počet obyvtel: 5 400 000 Hustota zalidnění: 16/km2 Úřední jazyk: finština Národnost: finové (95%+), švédi, rusové, estonci, laponci…

Rozloha: 337 000 km2
Počet obyvtel: 5 400 000
Hustota zalidnění: 16/km2
Úřední jazyk: finština
Národnost: finové (95%+), švédi, rusové, estonci, laponci
Náboženství: luterání (80 %)
Nejvyšší vrchol:  Halti 1324 m.n.m.
Hlavní město: Helsinki
Státní zřízení: republika
Hymna: Maamme (Naše zem)
Měna: Euro
Časová zóna: Utc +2

 

Přírodní podmínky

Finsko leží podél severovýchodního pobřeží Baltského moře, mezi Botnickým a Finským zálivem. Podél pobřeží se nachází velké množství malých ostrůvků, z nichž největší je souostroví Alandy. Na východě hraničí Finsko z Ruskem, na severu s Norskem a Švédskem. Povrch Finska vytvarovaly ledovce, díky kterým se zde nachází velké množství ledovcových jezer – Finsku se občas i proto říká Země tisíců jezer, je jich více než 30 tisíc. Největším jezerem je Saimaa, které má 4400 kilometrů čtverečních.  Země je převážně nížinatá, jediné větší vrcholky jsou na severu, kde končí Skandinávské pohoří.  Největší řeky se nachází na severu Finska, jsou jimi Torniojoki a Kemijoki. Počasí ve finsku je spíše chladnější než v dalších zemích Skandinávie, podnebí je kontinentálnějšího typu s většími teplotními skoky.

Hospodářství

Finsko je podobně jako zbylé skandinávské země velmi vyspělé. Je to spíše menší a otevřená ekonomika, hodně závislá na exportu, proto jde cestou znalostní a vývoje nových technologií. Zemědělství spolu s lestnictvím vytváří přibližně 2,5 procenta HDP, průmysl 32 procent a zbytek samozřejmě patří službám. Těží se zde měď, železo, cín, olovo, nikl, chrom, kobalt a uran. Chybí zde uhlí či ropa. To se odráží i v produkci energie, kde má velký význam jaderná energetika vytvářející 1/3 elektřiny. Z průmyslu nejnámější a i největší roli má nyní elektronika, moderní, inovativní, ze značek stačí říci například jedno jméno, Nokie. Kromě strojírenského průmyslu také je významný dřevozpracující, který má zde přístup k velkému množství velmi kvalitních surovin. Zemědělství nehraje velkou roli mimo jiné i z důvodu nepříliš vhodných přírodních podmínek. Nejvyspělejší je na jihu, nejvíce se pěstuje oves, len, žito a brambory. Chová se vepře, skot a ovce.

Politické zřízení

Finsko je demokratická parlamentní republika. Finsko má jednokomorový parlament (jmenuje se Eduskunta), který má dvě stě členů volených ve všeobecných volbách na čtyřleté období. Může dvoutřetinovou většinou změnit ústavu, ale tato změna vyžaduje potvrzení parlamentu v dalším volebním období stejnou většinou.  Dříve byla ve Finsku výraznější moc prezidenta, ta ale byla ústavou z roku 2000 výrazně omezena. Prezident je volen přímo na šestileté období, jmenuje premiéra a rozhoduje o záležitostech Alandských ostrovů, které mají v rámci Finska autonomii.  Samostatně také rozhoduje o prezidentské milosti a rozepisuje volby. Jiné věci určuje ve spolupráci s vládou. Premiéra vybírá parlament, ale pokud ho neurčí absolutní většinou hlasů, tak tato pravomoc přechází na prezidenta.  Pokud ani takto nejdojde k určení hlavy vlády, pak může ji určit libovolný poslanec a stačí v parlamentě již jen většina obyčejná.