Leptis Magna je pravděpodobně nejznámější město antického Říma v Africe. A také Leptis Magna patří mezi jedny z nejlépe zachovalých památek, díky kterému máme mnohem lepší možnost nahlédnout pod pokličku života starověkých Římanů. Nachází se blízko velkého libyjského města Al Khums a přibližně 130 kilometrů východně od Tripolisu.
Zříceniny jsou sice římské, ale Leptis Magna bylo původně jednou z mnoha fénických kolonií na pobřeží Středozemního moře. Přesné datum založení není známo, nejstarší vykopávka patřila někam do roku 500 před naším letopočtem a šlo o zbytky keramiky. Město ovládala tehdy mocná republika Kartágo, jenže jak každý ví, Kartágo bylo rozdrceno Římem. Největší rozmach města nastal po roce 193 našeho letopočtu z prozaického důvodu. Pocházel z něj římský císař Septimius Severus, takže se o svě město dokázal postarat. Rozmach Leptis Magna byl velkolepý, ale jeho význam bohužel brzy začínal upadat, už ve třetím století začalo vysychat okolní území a z pouště se moc žít nedá. Ještě v době Byzance byly ve městě postaveny nové zdi (ale chránily menší prostor než ty z dob antického Říma), malá pouštní pevnost neměla nějaký význam, ještě sice víme, že Leptis Magna přešla do arabských rukou, ale stejně nakonec město bylo opuštěno a zasypáno pískem – díky tomu ho ale dnes můžeme obdivovat.
Památky, které Leptis Magna nabízí je mnoho. Nejstarší velké památky pochází z doby panování císaře Augusta (čili kolem roku 0), je to tržiště, divadlo a také chrámy Romy a Augusta. Po dalších panovnících zde máme například Tiberiův oblouk či oblouk Trajánův a také Hadrianovy lázně. Nejvíce památek je na období vlády Septimia, například také obligátní oblouk, ulice, bazilika či právě obranná zeď z doby největšího rozmachu. Nejnovější památky zde si pamatují vládu Východního říma neboli Byzance a jsou jimi kostel a zříceniny zdí.