Rozloha: 1759500 km2
Počet obyvatel: 6 300 000
Hustota zalidnění: 3,5/km2
Úřední jazyk: arabština
Národnost: arabové (přesněji arabizovaní berbeři či berberizovaní arabové), tuarégové
Náboženství: islám
Nejvyšší vrchol: Bikku Bitti (2267 m n. m.)
Hlavní město: Tripolis
Státní zřízení: džamahíria
Hymna: Alláhu Akbar (Bůh je veliký)
Měna: libyjský dinár
Časová zóna: Utc +2
Přírodní podmínky:
Libye je čtvrtým největším africkým státem a sedmnáctým největším na světě. Na severu ho ohraničuje Středozemní moře na jihu je obklopen Saharou. Východním sousedem je Tunisko a Alžírsko, západním Egypt (nejdelší hranice) a na jihu hraničí s Nigerem (nejkratší hranice), Súdánem a Čadem. Většinu území stanoví neobydlená poušť, nejobydlenější je relativně úzký pás kolem moře, kde se také setkáme s klasickým středomořským klimatem, jinak skoro celé Libye se týká klima obratníkové pouštní. Neexistují zde stálé řeky, pouze sezónní wadi (údolí měnící se během dešťů v řeky). Podél pobřežních nížin je nemalé množství slaných jezer.
Hospodářství:
Hlavním zdrojem libyjského bohatství je těžba a zpracování ropy a zemního plynu. Díky relativně rovnoměrné (jak na podmínky jiných afrických zemí) redistribuci zisků je Libye nejrozvinutějšíjm africkým státem podle indexu lidského rozvoje. Ale i přes to je Libye podle struktury hospodářství a zaměstnanosti spíše rozvojovou zemí. Zemědělství zde živí 40 procent populace, ačkoliv podmínky pro ně nejsou příliš dobré – má smysl pouze v přímořském pásmu. Pěstuje se hlavně ječmen, pšenice, olivovník, tabáck či podzemnice olejná. Jistou roli odehrává i chov ovcí, koz, skotu či velbloudů, část z něho se odehrává ještě klasickým kočovným způsobem. Infrastruktura je rozvinutá hlavně v příbřežním pásmu. Existuje zde kromě petrochemického průmyslu ještě potravinářský, textilní, cementárenský, kožedělný, papírenský či kovoprůmysl. Ale mezinárodní význam má vlastně pouze zpracování ropy.
Politické zřízení:
Libye je džamahíria (přinejmenším papírově). Je to unikátní systém opřený na přímé demokracii bez politických stran, kde rozhodují místní (či možná spíše v libyjských podmínkách kmenové rady). Ve skutečnosti, ačkoliv síla lokálních kmenů je výrazná, Libye má blíže podle západního pojetí k diktatuře a roli diktátora zde odehrává Muammar Kaddáfí. Momentálně chaos a země je de facto rozdělena na dvě.