Lisabon je nejzápadněji položeným kontinentálním evropským hlavním městem, které má přes půl milionu obyvatel i když s aglomerací je to překvapivě více než pětinásobek. Je sice největším městem Portugalska, ale zároveň se Lisabon rozkládá na docela malé ploše, takže pro turisty, kteří jsou nažhaveni na zdejší památky, je procházka po tomto městě velkým potěšením.
Památky které Lisabon nabízí není možno přehlédnout, protože jsou vidět snad z každého koutu města. Například jednou z památek je právě velmi výrazný hrad svatého Jiřího, který pochází již z 12. století. Tehdy ho postavili Maurové a stavbu později zdokonalovali a přestavovali katoličtí vládci Portugalska až do doby, než se rozhodli přesunout své sídlo (a hlavně zaměnit nepohodlný hrad na lehký palác) nad řeku Tejo a hrad poté začal chátrat. Dorazily ho později zemětřesení (zvláště to z 18. století bylo katastrofální, při něm a následné vlně tsunami zemřelo až 100 tisíc obyvatel) a to co dnes vidíme, je výsledek výborné práce ochránců památek a archeologů ze 30. let minulého století. Mezi další zajímavé maursko-křesťanské památky patří katedrála Sé, která byla dříve mešitou a v roce 1150 na jejím místě byl vystavěn křesťanský svatostánek jako poděkování bohu za osvobození Lisabonu. Mezi další významné památky patří klášter svatého Jeronýma, který spolu s Belémskou věží je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO – a památky z tohoto seznamu vždy stojí za to shlédnout, neboť jde o něco z celosvětového hlediska unikátního. Zajímavým svědkem ničivé síly zemětřesení je Convento do Carmo neboli karmelitánský klášter z druhé poloviny 14. století. Po výše uvedeném zemětřesení už nebyl jako celek (pár staveb z něho ale ano) nikdy opraven.
Lisabon to nejsou ale jen středověké památky. Je to i moderní, rychle žijící město, které se věnuje kultuře a hlavně sportu, přesněji fotbalu – své sídlo zde mají celoevropský známé kluby Sportin a Benfica. Sportovně nestdružený portugalec se může vyžít v největším parku v Evropě – Monsanto, který má rozlohu deset kilometrů čtverečních. Samozřejmě park neslouží jen pro sportovní účely, ale také pro rekreaci. Návštěvník by také neměl zapomenout navštívit Gulbenkianovo muzeum, které sice mezi staré památky nepatří, ale je téměř přecpáno vývojem umění v západním a východním světě a to už od dob starověkého Egypta. Mezi nové památky patří i Památník objevitelů postavený na počest námořních objevů v roce 1960 (podle staršího projektu z 40. let téhož století) a také výtah Carmo s roku 1900 spojující níže položené ulice s náměstím na kopci – je to nádherná ukázka industriálního umění z konce 19. století, něco trochu ve stylu Eiffelovy věže.