Turecko obecně


Rozloha:  783 562 km2
Počet obyvatel: 71 517 000
Hustota zalidnění: 93/km2
Úřední jazyk: turečtina
Národnost: 80% turci (i když sem se započítává i menší počet jiných blízkovýchodních národností), 20% kurdové (z politických důvodů ale tato čísla nejsou přesná)
Náboženství: 97% islám (převážně sunnitský s výraznou alevitskou menšinou), 3% jiných vyznání, ateistů a agnostiků
Nejvyšší hora:  Ararat (5 137 m.n.m.)
Hlavní město: Ankara
Státní zřízení: parlamentní republika
Hymna: İstiklâl Marşı (Hymna nezávislosti)
Měna: turecká lira
Časová zóna: Utc +2

Přírodní podmínky:

Turecko leží na poloostrově Málá Asie a malým kouskem přes úžiny Bospor a Dardanely zasahuje do Evropy. Břehy Turecka oblévají moře Středozemní, Černé, Egejské a Marmarské. V Turecku jsou jak suché hory, tak skalnaté pouště, tak vnitrozemské olivové hájky a křovinatý porost na pobřeží. Je zde relativně málo lesů. Turecké vnitrozemí je vyschlou vysoko poležnou plošinou, kterou na severním okraji ohraničuje Pontské pohoří a na jihu Taurus a Antitaurus. Na východě se nachází Arménská vysočina s nejvyšší horou státu jakou je Ararat.  Na jihu turecka má krajina stepní ráz. Nejdelší řekou je Kizilirmak, kouskem Turecka protéká i Tigrid a Eufrat, ale jinak je to země chudá na vodní toky. Počasí v Turecku se liší podle místa, nejstudenější průměrné teploty jsou na hornatém východě, nejpříjemněji a celoročně nejvyrovnaněji je na pobřeží všech otáčejících ho moří, s tím, že logicky čím jižněji tím průměrné teploty jsou vyšší. Nejvíce srážek je ve východní části černomořského pobřeží. 

Hospodářství:

Turecko nepatří mezi nejvyspělejší státy, ale také není klasickou rozvojovou zemí, dalo by se říci, že hospodářsky se nachází právě někde na pomezí. Ukazuje to i to,  že je zde stále velmi silné zemědělství, které zaměstnává přes dvacet procent populace a služby živí přibližně polovinu obyvatel. V průmyslu největší roli hraje automobilový, strojírenství, elektronika, oděvní a chemický. V zemědělství je Turecko soběstačné, na export jdou hlavně čaje, bavlna, tabák olivy a ovoce.

Politické zřízení:

Turecko je pluralitní parlamentní demokracií i když má určitá “špecifiká”. V čele vlády volené parlamentem je premiér, hlavou státu je prezident, taktéž volený parlamentem – je volen na pětileté období. Parlament nazvaný Velké národní shromáždění Turecka má 550 členů, kteří jsou voleni v přímých volbách. Výraznějším rozdílem v tureckých volbách je vysoká desetiprocentní hranice nutná pro vstoupení do parlamentu (mohou kandidovat i nezávislí kandidáti ale ti musí získat také aspoň deset procent, jenže ve svém obvodu).  Hlavní tureckou zvláštností je zasahování armády do politiky. Armáda stojící na odkazu otce zakladatela Ataturka hlídá existenci sekulárního státu zakotveného v ústavě a vždy v situaci, kdy usoudila, že může být nějakým způsobem ohrožen, tak zasáhla. Tak se stalo již třikrát a částečně i čtyřikrát neboť i v roce 1987 odehrála roli při odstranění tehdejšího premiéra. V Turecku mohou být také delegalizovány strany, které budou uznány za ohrožení pro stát, neboli že budou vystupovat proti sekularismu nebo budou hlásat separatismus.

Příklady tureckých receptů:

Turecká chalva
Rýžový puding Sutlac
Květáková musaka
Jogurtová polévka

6,144 x přečteno

Comments are closed.