Bulharsko obecně

Rozloha: 110 910 km2
Počet obyvtel: 7 640 238
Hustota zalidnění: 69/km2
Úřední jazyk: bulharština
Národnost: Bulhaři (84%), Turci (9%), Romové (5%), Makedonci, Arménci, Tataři
Náboženství: Bulharské Pravoslaví (84% obyvatel), Islám (12%)
Nejvyšší vrchol: Musala (2 925 m n. m.)
Hlavní město: Sofie
Státní zřízení: republika
Hymna: Mila Rodino (Drahá Vlasti)
Měna: Lev
Časová zóna: Utc +2

Přírodní podmínky

Na severu Bulharsko hraničí s Rumunskem (hranice se de facto táhne podél toku řeky Dunaj), na východě ho omývá Černé Moře, na jihu má hranice  s Řeckem a Tureckem a  na západě hraničí se Srbskem a Makedonií (či přesněji státem FYROM), celková délka hranic je 2343 kilometrů. Povrch Bulharska je převážně hornatý, více než dvě třetiny leží nad 200 metry nad mořem. Středem země od východu k západu prochází pohoří Stara planina s nejvyšší horou Botev (2376 metrů nad mořem). Jižně od Sofie se rozkládá pohoří Rila s nejvyšším vrcholem Bulharska Musalou (je to také nejvyšší hora na Balkáně). Průsmyk Predel je hranicí mezi pohořím Rila a pohořím Pirin s nejvyšším vrcholem Vichrenem (2915 metrů nad mořem). Na východ od Pirinu na jižní hranici se táhne pohoří Rodopy. Na severu země se rozkládá úrodná Podunajská rovina. Pobřeží Bulharska není příliš členité, jediný velký záliv je Burgaský. Na většině pobřeží jsou písčité pláže. Nejdelší řekou je hraniční Dunaj, který na území Bulharska má délku 477 kilometrů, jeho největším přítokem je Iskar. Nejdelší řekou  pramenící v Bulharsku je Marica s délkou 322 kilometrů. Podnebí v Bulharsku ovlivňuje jeho poloha v teplém, mírném, poměrně suchém pásmu jihovýchodní Evropy. Vliv příjemného černomořského počasí je cítit vlastně jen na pobřeží, jinak sever země má nejkontinentálnější počasí na Balkáně ovlivňované větry ze severu a východu.

Hospodářství

Bulharsko je průmyslově zemědělským státem, který patří k nejchudším v Evropské Unii. Průmysl vytváří necelých 30 procent HDP. Nejdůležitější odvětví jsou hutnictví a strojírenství (nízká efektivita a vysoká energetická náročnost), potravinářský, chemický a textilní průmysl. V zemi se těží hnědé uhlí (energetika je ze tří pětin závislá na hnědouhelných elektrárnách, ale má i významný podíl jaderné energie, který do budoucna ještě naroste) a barevné kovy. Dobré klimatické podmínky a úrodná půda na severu pomáhají zemědělství, které zde má dlouhou tradici. Nejvýznamnější plodiny jsou obiloviny, zelenina a vinná réva. Služby vytváří kolem poloviny HDP a největší význam má mezi nimi turistika, která má zde velmi dobré podmínky a to jak na léto – příjemné pobřeží, tak na zimu – vysoké hory. Jejímu většímu rozvoji stále brání nepříliš rozvinutá infrastruktura a hůře vyškolená pracovní síla, ale situace se z roku na rok výrazně zlepšuje, co i potvrzuje neustále rostoucí počet turistů navštěvujících Bulharsko (v roce 2007 jich bylo více než 4 miliony).

Politické zřízení

Bulharsko je od roku 2004 členem NATO a od roku 2007 členem Evropské Unie. Je parlamentní demokratickou republikou s jednokomorovám parlamentem, jejíž fungování se opírá o Ústavu schválenou 12. července 1991 (byla to první demokratická Ústava v postkomunistických zemích).  Parlament se jmenuje Lidové shromáždění a má 240 poslanců volených na čtyři roky. Ve volbách se hlasuje na strany nebo koalice, které musí překročit 4 procentní volební práh.  Prezident Bulharska je volen v přímých volbách na pětileté funkční období s možností ucházet se ještě jednou o tento post, je hlavou státu a vrchním velitelem armády, ale podobně jako v mnoha jiných zemích, v tom i v České republice, jeho funkce jsou spíše reprezentativní a hlavní rozhodování je v rukou vlády.