Černá Hora obecně


Rozloha: 13 812 km2
Počet obyvtel: 672 000
Hustota zalidnění: 49/km2
Úřední jazyk: černohorský
Národnost: černohorci (43%), srbové (32%), bosňáci (8%), albánci (5%)
Náboženství: oficiálně 74% pravoslaví, 17% islám
Nejvyšší vrchol:  Zla Kolata 2534 m.n.m.
Hlavní město: Kodaň
Státní zřízení: republika
Hymna: Oj, svijetla majska zoro (Ó, jasné květnové ráno)
Měna: Euro (není členem eurozóny)
Časová zóna: Utc +1

Přírodní podmínky 

Černá Hora sousedí na severu kraťoučkou hranicí s Chorvatskem a delší s Bosnou a Hercegovinou, na východě má hranice se Srbskem a Kosovem a na jihu s Albánií. Západ státu omývá Jaderské moře. Většinu Černé Hory pokrývají vysoké horské masívy, které přerušují řeky a hluboká údolí. Většina zdejších hor patří k Dinárské horské soustavě. Nejvyšším pohořím je severozápadní Dormitor. Mezi nejvýznamnější řeky patří Morača a Zeta, které ústí do Skadarského jezera a pak Lim a Tara, které ústí do Driny. Největším jezerem je Skadarské jezero. Počasí se liší podle položení, pobřeží má klasické jaké je připsáno Středozemnímu klimatu, ale nemnoho kilometrů na východ ve vznitrozemí pod ochranou vysokých hor odpovídá ono spíše  kontinentálnímu typu.

Hospodářství

Černá Hora je nepříliš hospodářsky rozvinutou zemí. Je průmyslově zemědělského typu, s velkým důrazem na to druhé, i když poslední dobou s neustálým rozvojem turistiky se mírně profil země a rozdělení HDP mění (služby zaměstnávají kolem sedmdesáti procent obyvatel). V Černé Hoře se těží relativně malé množství nerostných surovin, za zmínku stojí hnědé uhlí, bauxit, železo, olovo a cín. Průmysl tyto suroviny zpracovává. Menší roli má i průmysl potravinářský, elektrotechnický a dřevozpracující. Skalnaté území příliš zemědělství nepřeje, obdělávat se dá jen přibližně pět procent území. Pastviska ale zabírají přibližně pětatřicet procent rozlohy. Není zde příliš dobrá dopravní infrastruktura, což je logické s ohledem na nepřízeň terénu, překvapivě dobře je na tom ale telekomunikace.

Politické zřízení

Černá Hora má z našeho pohledu mírně nezvyklý Parlament. Nemá totiž přesně určený počet poslanců, poslanec musí získat šest tisíc hlasů, jinak se členem parlamentu nestane (a tím se také co volby mění počet poslanců). Volí se jednou za čtyři roky (samozřejmě pokud nenastane nějaká výjimečná situace), z voleb vychází později různé koaliční vlády. Prezident je volen přímo v tajné volbě na pětileté volební období. Moc výkonná je v rukou vlády, kterou vybírá parlament.  Zákonodárnou iniciativu nemají jen poslanci či vláda, ale také prezident či například šest tisíc občanů.

1,719 x přečteno

Comments are closed.