Cetinje

Cetinje je nevelké město v Černé Hoře, které má necelých dvacet tisíc obyvatel. Jedná se o dřívější hlavní město státu…

Cetinje je nevelké město v Černé Hoře, které má necelých dvacet tisíc obyvatel. Jedná se o dřívější hlavní město státu , které se nachází přibližně čtyřicet kilometrů od dnešní metropole. Pro kulturní a národní život země Cetinje stále odehrává velmi významnou roli.

Vykopávky v okolí dokázaly osídlení regionu již v pravěku, ale samotné město bylo založeno v 15. století (kolem roku 1482, šlo o přesouvání hlavního sídla do bezpečnějších míst, nejdříve zde vznikl kostel a menší sídlo). Cetinje odehrávala velmi významnou roli v boji Černohorců s Turky (a občas i s Benátčany. Je také často zmiňována v legendách o zdejších hrdinech. Ačkoliv zdejší region byl de facto součástí Osmanské říše, ve skutečnosti divoké hory nebyli nikdy schopni plně ovládnout. A to včetně měst, jako například Cetinje. Ta byla během bojů s Turky několikrát obsazena a také, včetně významného kláštera, který by se dalo označit za tehdejší náboženské centrum země, zničena. Zničení neznamenalo ale udržení, město se vždy dokázalo odrodit jako fénix z popela a také se po vzniku samostatné Černé Hory stalo jeho oficiálním a mezinárodně uznávaným hlavním městem (na začátku dvacátého století bylo nejmenší evropskou metropolí – žilo zde jen přibližně pět tisíc obyvatel). K úpadku došlo po vzniku socialistické federace Jugoslávie. Administrativní centrum bylo přesunuto do Titogradu a tam zůstalo i po rozpadu tohoto státního útvaru. Jen Titograd se přejmenoval na Podgorici.

Z hlediska státu a asi i turistů je nejvýznamnější zdejší památkou Cetinjský klášter. Ten vznikl původně v roce 1484 a byl zasvěcen Panně Marii.  Stará stavba byla zničena Benátčany v roce 1692, ale Černohorci si ho velmi rychle vystavěli znovu v letech 1701 až 1704. Pak ho v roce 1714 pro změnu vypálili Turci a k rekonstrukci stavby došlo v roce 1743. Byl několikrát přestavován a rozestavován, větší část dnešní podoby pochází ze začátku druhé čtvrtiny dvacátého století. Další významnou památkou je Královský palác Nikoly I., který vznikl v roce 1863 a byl dlouhou dobu sídlem královské rodiny. Od roku 1926 slouží jako muzeum. Je zde také několik dalších muzejí a zajímavé stavby, které vznikaly na konci 19. století po oficiálním uznání samostatnosti země – mimo jiné se jedná o původní zahraniční velvyslanectví.