Rozloha: 1 001 449
Počet obyvatel: 78 000 000
Hustota zalidnění: 77,8/km2
Úřední jazyk: Arabština
Národnost: Arabové (90%) Berbeři, Beduíni
Náboženství: Islám (90%), Křesťanství (10%)
Nejvyšší vrchol: Gebel Katherína (2637 m.n.m.)
Hlavní město: Káhira (Cairo)
Státní zřízení: Republika
Hymna: Bilady, Bilady, Bilady (Má země, má země, má země)
Měna: Eygptská libra
Doména: .eg
Telefon: +20
Časová zóna: GMT +2 (léto +3)
Přírodní podmínky
Egypt sousedí na západě s Lybií, na jihu se Súdánem a na severovýchodě je hranice s Izraelem, s nímž má ovšem Egypt značně napjaté vztahy. šestidení válka sice trvala opravdu jen šest dní, ale s podepsáním míru staré nenávisti nezmizely. většinu území Egypta zabírají poušťě. Na západ od údolí řeky Nil jde o lybijskou poušť (pokračování Sahary tvoří asi 2/3 území státu) a na východ od Nilu je poušť Arabská, která sahá až k Suezu a Rudému moři. Za Suezskou šíjí patří ještě k Egyptu část Sinajského poloostrova, tvořená jak jinak také pouští. Ze Sinajského poloostrova ční například hora Sinaj (2285 m.n.m.) kde podle bible dostal Mojžíš od boha desky se svatými přikázáními a Hora Svaté Kateřiny, Gebel Katherína (2637 m.n.m.), která je nejvyšším vrcholem Egypta.
Hospodářství
Jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů Egypta jsou turisté, jezdící sem k moři či za památkami, dovolená u egyptského moře je velmi oblíbená a poplatky za lodní dopravu v Suezském průplavu. Prakticky jediná obdělávatelná země je delta a údolí řeky Nil. Tři úrody do roka na většině místních ploíček živí prakticky veškeré obyvatelstvo Egypta. Různé oázy v poušti jsou sice obyvatelné a svou populaci uživí, ale jde vždy jen o pár desítek či stovek osob. Do devatenáctého století bylo prakticky jediným zavlažováním polí v deltě zadržování vody do nádrží vybudovaných již v době faraonů, do vyšších poloh byla voda zdvihaná ručně ovládanými vahadly, dále se rozváděla kanály zavlažujjícími jednotlivá políčka. Problém se zásobováním vodou vyřešily až obrovská přehrada v Asuánu, ale stavbám padlo za oběť velké množství památek. Základním prvkem obdělávání země je dodneška ruční pluh a tažné zvíře (osel nebo velbloud) mechanizace se jaksi nekoná.
Politické zřízení
Historicky byl Egypt královstvím. Již několik tisíc let př.n.l. zde vládly početné dynastie králů-faraonů. Následně se Egypt ocitl pod nadvládou Říma, Byzance a později Arabská říše. Roku 1882 následuje Bristká okupace trvající až do roku 1922, zem opět prohlášena za království. Od r. 1953 je státní zřízení republika. 444 členů lidového shromáždění je voleno každých 5 let, 10 jmenováno prezidentem. Prezident je volen referendem každých 6 let. Zvláštní poradní sbor navrhující zákony (Šura) má 210 čelnů, 57 z nich jmenuje prezident, zbytek je volený. Z Evropského pohledu Egypt není demokracií, v porovnání s jinými zeměmi v Africe či na Blízkém Východě je relativně otevřený. Po pádu prezidenta v roce 2011 Egypt údajne nakročil na cestu k demokracii či nějakým svobodnějším volbám. Moc armády je ale stále velká.