Espoo je často považováno za příklad toho, jak je možné skloubit novodobý rychlý rozvoj města s dobrým vztahem k okolní přírodě. Jde o město ležící v jižní části Finska, hned vedle metropole, které má druhý největší počet obyvatel v zemi. Občas bývá spolu s Vantaa a Kauniainen ozančováno za souměstí tzv. velké Helsinky.
Nepřipravený návštěvník pravděpodobně neuvěří, že zdejší město nemá de facto více než nějakých sto let. Je pravda, že nějaké stopy osídlení v okolí se nacházely již ve starověku. Je také pravda, že název Espoo či Esbo podle Švédů je zmíněn již v roce 1431 a nejstarší budova zde pochází z konce téhož století. Jenže nejdůležitější je fakt, že ještě na začátku století dvacátého šlo vlastně jen o vesnici s několika tisíci obyvatel, kteří se většinově živili zemědělstvím – i železnice sem dorazila až v roce 1903 (zajímavůstkou je i fakt, že tehdy převládajícím jazykem v Espoo byla švédština). Zrychlený rozvoj regionu začal ve čtyřicátých a padesátých letech, v roce 1950 zde žilo již více jak dvacet tisíc obyvatel. Městská práva sídlo obdrželo v roce 1973 a díky blízké poloze hlavního města se jeho počet obyvatel během padesáti let více jak zdesetinásobil – stalo se oblíbeným satelitem, ze kterého lidé mohli jednoduše dojíždět do metropole a žít přeci jen s nižšími životními náklady. Ale rozhodně to není jen nějaká noclehárna. Nachází se zde Helsinská Technická Univerzita a práci obyvatelům dává světoznámá Nokia.
Jaké památky může nabídnout takovéto relativně mladé město ? No je to i výše zmíněná nejstarší budova, kterou je katedrála v Espoo, jejíž části jsou z konce patnáctého století – i když to co člověk vidí vychází z podoby, jakou kostel získal po rozebrání a přestavbě ve století devatenáctém. Ale návštěvník se více musí koncentrovat na moderních stavbách. Velmi zajímavá je hlavní budova a knihovna technické univerzity, nebo celá čtvrť Tapiola. Ta byla dokonce v době dostavby považována za nejlepší dílo moderní finské architektury a jde o obchodní centrum spojené s „městem zahradou“.