Malbork patří určitě mezi jedny z největších zajímavůstek v Polsku. Při pohledu na mapu nic nenaznačuje, že toto čtyřicetitisícové město v severním Polsku blízko Gdaňsku ve skutečnosti skrývá jeden ze zajímavějších historických památek a to i z celoevropského kontextu. Nachází se zde totiž obrovský cihlový hrad (dříve Marienburg), bývalé sídlo řádu německých rytířů, které bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
V regionu existují stopy osídlení z mladší doby kamenné, také se zde našlo několik předmětů pocházejících z dob antiky (šlo o významnou obchodní cestu dodávající vzácný jantar a kožešiny římské elitě). Ale ke vzniku tvrzi zde došlo až v temném středověku. Byl zde postaven hrádek Zantyr, o kterém existuje první zmínka v roce 1240. O deset let později byl věnován řádu německých rytířů, kteří se rozhodli zde vystavět své hlavní sídlo v regionu Marienburg – hrad Marie. Práce byly zahájeny v roce 1278 a již o tři roky později zde bylo přesunuto komturství (okolní osada získala městská práva v roce 1286). V roce 1309 sem přesídlilo i vedení celého řádu z Benátek a tím se Malbork najednou stal i hlavním místem řádového státu. Hrad byl neustále rozšiřován a modernizován, aby vyhovoval řádovým potřebám a také, aby bylo jasné, že jde o sídlo jedné z největších sil tehdejší Evropy.
Růst moci německých rytířů byl velmi rychlý a to samozřejmě vedlo ke sporům se sousedy, kteří měli na výběr být pohlceni nebo se bránit. Polsko s Litvou uzavřelo spojenectví a podařilo se jim vojensky zlomit vaz rytířům v jedné z největších bitev středověku, jakou byla bitva u Grunwaldu. Po této významné události spojenecké armády pokračovaly k Malborku, oblehly ho, ale nedobyly. Mimo jiné protože neměly vůbec vybavení potřebné k obležení a posádka měla zásoby na více jak dva roky. V roce 1457 ho do svých rukou získalo Polsko. Paradoxně díky Čechům. Zdejší žoldnéřská posádka nedostávala od řádu plat, tak si ho vzala v naturáliích neboli sebrala celý hrad a prodala ho Polákům. Od té doby, až do roku 1772 byl Malbork jedním ze sídel polských králů. V sedmnáctém století, během válek se Švédskem došlo k různým obranným modernizacím (hrad tehdy přecházel z rukou do rukou), také byly zde přidány jisté architektonické elementy z doby baroka, zvláště po požáru v roce 1644. Když se po dělení Polska stal hrad součástí Pruska, došlo k větší přestavbě na kasárna (tuto funkci plnil ale už o pár desetiletí dříve). Ale již v devatenáctém století se začala rekonstrukce stavby jako vzácné historické památky. S menšími či většími problémy probíhala více jak století. Bohužel během druhé světové byl Malbork velmi silně poničen (nacisté se zde bránili před Rudou armádou bez ohledu na památky), v padesátých letech se dokonce uvažovalo o jeho rozebrání, ale nakonec zvítězil rozum a stavba byla řádně zrekonstruována. Což bylo oceněno v roce 1997 i zápisem největšího cihlového hradu v Evropě na seznam UNESCO.