Norsko obecně


Rozloha: 385 252 km2
Počet obyvtel: 4 805 437
Hustota zalidnění: 12/km2
Úřední jazyk: norština
Národnost: 90% Norové
Náboženství: 83% evangelické luteránské, 2% jiné protestantské, 1,9% Islám
Nejvyšší hora: Galdhopiggen (2 469 m.n.m.)
Hlavní město: Oslo
Státní zřízení: konstituční monarchie
Hymna: Ja, vi elsker dette landet (Ano, my milujeme tuto zem)
Měna: Norská koruna
Časová zóna: Utc +1

Přírodní podminky:

Norsko leží v západní části Skandinávského poloostrova, na jihu hraničí s Severním mořem, na západě s Norským, sever je ohraničen Severním ledovým oceánem, na východě má pevninskou hranici se Švédskem a na severovýchodě s Finskem a Ruskem. Téměř třetina Norska leží za severním polárním kruhem. Pobřeží Norska je velmi členité, Norsko je známo právě na celý svět svými úzkými zálivy, které se vtínají hluboko do pevniny a říká se jim fjordy. K Norsku patří i mnoho ostrovů a ostrůvků, největší jsou souostroví Lofoty a Vesterály. Přes téměř celé Norsko se od severu k jihu táhne Skandinávské pohoří, kde se nachází i nejvyšší norská hora. Nejdelší řekou je Glomma (používá se i Glama), která má kolem 600 kilometrů.  Podnebí je klasické přímořské, při pobřeží je v zimě příjemnější počasí a v létě je chladněji. Většinu území pokrývají neúrodné hory, na severu se rozkládá tundra.  

Hospodářství:

Norsko patří k jedněm z nejbohatších zemí na světě s jednou z nejvyšších životních úrovní. Vděčí za to mimo jiné velkým zásobám zemního plynu a ropy těženým v Severním moři a rozumnému záměru neprivatizovat, ale výdělek z prodeje ukládat mimo jiné do budoucna a stabilizace financí. Kromě těžby ropy a plynu má velký význam energetika, jejíž rozvoj umožnil velmi levný zdroj – voda z krátkých ale prudkých řek.  Z průmyslu má pro Norsko největší význam strojírenství a potravinářství, ale čistý průmysl se podílí na tvorbě HDP jen necelými devíti procenty. Zemědělství přirozeně nemůže odehrávat větší roli v tak hornaté zemi, podíl zemědělské půdy je menší než tři procenta. Významný je ale rybolov (jehož příjmy dosahují příjmů lovu, lesnictví a zbytku zemědělství dohromady) a to nejen dobrým podmínkám pro samotný lov, ale i díky farmám například velmi známého lososa.  Služby jsou v Norsku rozvinuté podobně jako v jiných vyspělých zemích a na tvorbě národního produktu se podílejí přibližně čtyřiceti procenty.

Politické zřízení:

Norsko je konstituční monarchií od dob ústavy z roku 1814 modifikované o 70 let později. Parlamentní volby se zde konají každé čtyři roky a podle jejich výsledků na základě doporučení král jmenuje předsedu vlády. Parlament – Storting – je sice jednokomorový, ale je to specifický příklad – sám se po volbách vnitřně rozdělí na menší Lagting (jakoby komoru horní s 1/4 členů) a Odelsting (kde je zbytek a je to najednou jako by komora dolní). Král má možnost nepodepsat zákon schválený parlamentem, ale ten vstoupí v platnost, pokud ho schválí dva po sobě zvolené Parlamenty. Všechny významné politické strany v Norsku mají velmi silný sociální program.

2,340 x přečteno

Comments are closed.