Ostrov Krk je druhým největším chorvatským ostrovem. Rozkládá se na ploše 405 kilometrů čtverečních a je osídlen 18 tisíci obyvateli, hustota zalidnění je 44 lidí na jeden kilometr čtvereční. Leží v Jaderském moři jihovýchodně od Rijeky a s pevninou ho spojuje Krcký most dlouhý 1430 metrů. Administrativním centrem je stejnojmenné město Krk, která má pět a půl tisíce obyvatel. Kromě mostu spojení se světem zajišťuje mezinárodní letiště blízko města Omišalj v severní části ostrova (ta je méně turisticky atraktivní, nachází se zde velká rafinérie a ropný přístav). Ostrov kromě průmyslu žije ze zemědělstvi (hrozny, obilí, citrusy a rybolov) a velmi významná je turistika, kterou podporuje velké množství příjemných letovisk. V létě je zde většinou příjemné počasí (2500 slunečných hodin ročně), průměrná letní teplota vzduchu je kolem 23 stupňů a vody 23 až 25 stupňů.
Prvními známými obyvateli ostrova Krk byly ilyrské kmeny Japodů a Liburnianu. Stopy jejich osídlení můžeme najít kolem měst Krk, Omisalj a Vrbnek. Na ostrově se také později objevili Řekové, zbytky jejichž přítomnosti můžeme vidět blízko města Baška. V roce 9 před naším letopočtem ostrov dobyli Římané. Jejich sídla byla Curicta (tak i nazvali ostrov) dnešní Krk a Fulvinium blízko Omisalje. Křesťanství sem dorazilo relativně brzy a již v pátém století zde vzniklo biskupství. V šestém století na ostrov dorazili Chorvati a plně asymilovali původní Ilyrskou populaci. Ve 12. století ostrov ovládal šlechtický rod Frankopanů, který patřil k celoevropsky významnějším šlechtickým rodům (někteří jeho představitelé byli i chorvatskými vicekráli). Na konci 15. století ostrov dobyli benátčané a hrabě Ivan Frankopan byl zajat a uvězněn. Ostrov později několikrát měnil vládce – přecházel do rukou francouzských, rakouských, italských aby se po první světové válce stal součástí Jugoslávie a po jejím rozpadu Chorvatska. Krk se i relativně brzy stal oblíbeným turistickým cílem, jak dokazuje i pohlednice z roku 1866, která ukazuje zdejší krásnou krajinu.
Krk je velmi zajímavý i z kulturního hlediska, je zde ojedinělý dialekt, zajímavá lidové zvyky, oblečení, architektura a písně, které je možno sledovat jak naživo, tak i při návštěvě různých muzeí, například ve městě Baška. V Bašce stojí za to se kouknout i na zbytky starého města, které zničili Benátčané (jako zázrakem tam zůstal nedotčený jeden románský kostel svatého Jana). Hlavní město Krk je turistickou Mekkou návštěvníků ostrova a to jak z kulturních důvodů (mnoho umělců, koncertů a vystoupení – ve městě jsou také tři umělecké galerie), tak i z důvodů architektonického. Můžeme zde obdivovat románský kostel svatého Kvirina, byzantskou baziliku Panny Marie ze začátku 6. století či středověké opevnění. Na celém Krku se v létě hodně slaví a baví se. Je to čas mnoha festivalů a náboženských svátků. V Omisalji je v druhé polovině července několikadenní divadelní festival a v Punatu například den oliv, lidová zábava spojená s ochutnáváním různých jídel s olivami.
Komentáře
Jeden komentář: „Ostrov Krk“
Ostrov Krk stojí za návštěvu, nicméně pokud máte půjčenou loď, raději doporučuji nějaký ostrov, kde bude i něco k vidění, takže spíše Korčula nebo Lastovo.