Rijeka (italsky Fiume, název Rijeka v překladu znamená řeka) je chorvatské město ležící nad Rijeckým zálivem ve východním Jaderském moři. Rozkládá se na kopcích v podhůří pohoří Risnjak. Zabírá plochu 44 kilometrů čtverečních a žije v něm přibližně 150 tisíc obyvatel (s aglomerací 270 tisíc). Je nejdůležitějším chorvatským přístavem (hlavně ropa), nejvýznamnější průmysl je loďařský, strojírenství, chemický, stavebnictví a potravinářství. Ve městě se nachází mnoho vysokých škol, je také kultruním a turistickým centrem. Leteckou dopravu zajišťuje letiště na blízkém ostrově Krk.
Nejstarší známé sídlo zde založili Keltové (Tarsatica). Město pak znovu vystavěl a rozestavěl římský císař Augustus – později bylo pravděpodobně i hlavním městem provincie Liburnia. Po pádu Římské říše Rijeka přecházela z rukou do rukou – Ostrogóti, Byzanc, Frankové, Chorvati, Maďaři a v 15. století se stala součástí říše Habsburků. V první polovině 18. století byla Rijeka vyhlášena svobodným přístavem a tento status udržela až do roku 1870 (v mezičase ho v roce 1750 postihlo zemětřesení, které umožnilo další modernizaci města a rozšíření přístavu), kdy se stala součástí Uherska – ale i v jeho rámci podléhala přímo Budapešti jako autonomní oblast (byl to pro Uhersko jediný mezinárodní přístav). V letech 1880 až 1910 se populace města díky důležité obchodní roli více než zdvojnásobila z 20 tisíc na 50 tisíc. Po první světové válce město obsadila Itálie, ale mezinárodní společenství ji nepovolilo si Rijeku ponechat a v roce 1920 bylo zde vyhlášeno svobodné město. Spory mezi královstvím SHS a Itálií o vládu nad městem vyřešila až smlouva z Říma z roku 1924. Rijeka připadla Itálii, blízké město Sušak Jugoslávii a o přístav se měli starat společně. Po druhé světové válce bylo město začleněno do Jugoslávě a po jejím rozpadu se stalo součástí Chorvatska.
Ve staré části města kolem hlavního náměstí Trg Republike Hrvatske a hlavní třídy Korzo se nachází několik památek – Městská věž s hodinami (Gradski toranj pod uriloj) a radnice (Palac komuna ričkoga), obě ze 17. až 18. stol. Mezi další pamětihodností patří středověký, později zbarokizovaný mariánský kostel Uznesenja Marijina, barokní katedrála sv. Víta (Sveti Vid) – podle kronik byla stavěna sto let – s cennou klenotnicí zvanou Jezuitské dědictví, Stara Vrata (Rimski luk) – původně považované za triumfální oblouk, ale jak se později ukázalo byla to pouze brána k sídlu zdejší vojenské posádky, klášter řádu svatého Augusta ze začátku 14. století. Z novějších budov z 19. – 20. století (období rozmachu pod maďarskou vládou) za shlédnutí stojí Justiční palác (Palača pravde), Místodržitelský palác (Guvernerova palača) – sídlo dvou muzeí, Námořního muzea (Pomorski muzej) a Historického muzea (Povijesni muzej). Severovýchodně od Rijeky (přibližně 60 kilometrů) se nachází překrásný Národní park Risnjak – téměř povinná zastávka pro každého kdo přijíždí autem, neboť je jednoduše dostupný z dálnice Rijeka – Záhřeb.