Polsko obecně


Rozloha: 312 679 km2
Počet obyvtel: 38 200 000
Hustota zalidnění: 121/km2
Úřední jazyk: polština
Národnost: poláci (95%), němci, ukrajinci, bělorusíni, slezané,
Náboženství: oficiálně 90% katolíci
Nejvyšší vrchol:  Rysy 2499 m.n.m.
Hlavní město: Varšava (Warszawa)
Státní zřízení: republika
Hymna: Mazurek Dabrowskiego (Mazurek Dabrowského)
Měna: Polský Zlotý
Časová zóna: Utc +1

Přírodní podmínky 

Na severu Polsko hraničí s malou izolovanou ruskou enklávou tzv. Kaliningradským okruhem. Dále od severu k jihu na východní straně následuje Litva, Bělorusko a Ukrajina. Na jihu hraničí se Slovenskem a Českem a na západě s Německem. Na severu jeho pobřeží omývá Baltské moře. Délka hranic je více jak tři a půl tisíce kilometrů, z toho přes čtyři sta připadají na mořské pobřeží. Největší řekou je Visla, další významné řeky jsou Odra, Warta, Bug, Narew a San.  Zvláště v severní části Polska se nachází velké množství jezer. Většina z nich má ledovcový původ. Mezi nimi, na Mazurských jezerech se nachází i dvě opravdu velké vodní plochy a to Sniardwy a Mamry – obě tato jezera mají více jak sto kilometrů čtverečních.  Větší část území je spíše nížinná, hory se nachází ve střední části země a na jihu podél celých hranic. Tam také, na pomezí mezi Slovenskem a Polskem je polské největší pohoří Tatry, kde se také nachází nejvyšší polský vrchol Rysy. Polsko se nachází v mírném podnebném pásu, i když jeho severnější poloha než mají Čechy naznačují, že je tam přeci jen o něco chladněji. A také díky tomu, že velká část území není chráněna nějakými horskými pásy, člověk může očekávat rychlejší změny počasí a také větší větrnost.

Hospodářství

Polsko je tzv. postkomunistickou zemí, která transformovala své hospodářství z centrálně plánované ekonomiky (s několika lokálními anomáliemi jako větší počet soukromých drobných zemědělců) na tržní. Díky své velikosti vytváří jeden z větších hrubých domácích produktů v Evropě, ale po přepočtení na jednoho obyvatele je Polsko stále podprůměrné. Na rozdíl od většiny vyspělých ekonomik, v Polsku stále velkou roli hraje zemědělství, oficiálně v něm pracuje kolem patnácti procent, ale kromě toho i velká část nezaměstnaných spadá právě do převážně zemědělských regionů. Země měla v pokomunistickém dvacetiletí jeden z větších průměrných hospodářských růstů. Ekonomika nebyla celá privatizována, část tzv. strategických podniků zůstává stále v rukou státu (je to něco kolem čtvrtiny HDP, jako například v Norsku či Francii). Ve službách pracuje kolem šedesáti procent populace, v průmyslu kolem třiceti. Polsko těží hnědé i černé uhlí či měď, prozkoumávají se velká ale zatím náročně dostupná ložiska břidlicového zemního plynu. Největší část exportu patří automobilům, největším exportním partnerem je Německo.

Politické zřízení

Polsko je parlamentní republika s dvoukomorovým parlamentem. Dolní komoru tvoří Sejm, který má 460 poslanců volených na čtyřleté období, horní je Senat, který je také volen na stejně dlouhý čas. Do Sejmu se volý poměrně, senátoři vychází z jednomandátových okruhů. Základem práva je ústava, kterou může měnit dvou třetinová většina poslanců a nadpoloviční většina Senátorů.  Moc výkonná je v rukou vlády a prezidenta. Vládu vybírá parlament (a její funkce je téměř stejná jako u jiných parlamentních vlád), prezident je volen přímo. Jeho pravomoci jsou obecně podobné pravomocem prezidentů v jiných parlamentních republikách, ale sílu mu dává veto, k jehož přehlasování je nutná tří pětinová většina poslanců, což vyžaduje výrazně silnější vládní koalice a nebo větší spolupráci mezi parlamentními stranami. Může také vypsat referendum, ale k tomu navíc potřebuje souhlas Senátu. Má zákonodárnou iniciativu.

1,812 x přečteno

Comments are closed.