Salvador (da Bahia)


Salvador (plné původní jméno je Sao Salvador da Baia de Todos os Santos) je třetím největším městem v Brazílii. Nachází se na východě země při Zátoce všech svatých (Baia de todos os santos). Jedná se o významný přístav a také hlavní město státu Bahia. Žije zde kolem tří milionů obyvatel.

Když Amerigo Vespucci, člověk po kterém americký kontinent má své jméno, plul kolem zdejšího pobřeží, rozhodl se prvního listopadu vystoupit  na břeh v jedné krásné zátočině. Dal jí jméno podle data, kdy se to stalo, čili Zátoka všech svatých. Město bylo založeno o téměř padesát let později, 29. března roku 1549. Zakladatelem byl první generální guvernér Brazílie Tomé de Sousa. Stalo se metropolí této nejvýznamnější portugalské kolonie a začalo se velmi rychle rozvíjet, hlavně díky obchodu s otroky a cukrovou třtinou. Jistou zajímavůstkou je fakt, že na začátku sedmnáctého století také se sem začala stěhovat židovská komunita. I když první oficiální kamenná synagoga na amerických kontinentech vznikla severněji v Recife o dvě desítky let později. Jeho význam byl samozřejmě magnetický i pro konkurenty Portugalska a proto několikrát během válek na krátko změnilo majitele – dobyli ho Holanďani. Metropolí kolonie byl do roku 1763, pak ho nahradilo Rio de Janeiro. Postupně začal jeho význam upadat, sice hrál jistou roli během bojů o nezávislost, ale později stálo na okraji zájmů a na příklad se mu na delší dobu vyhýbala industrializace.  Svědčí tomu i fakt, že na začátku padesátých let, zde žilo necelých čtyři sta tisíc obyvatel. Později se ale situace změnila a dnes je populace v porovnání s tehdejším stavem téměř desetinásobná.

Je asi samozřejmé, že první hlavní koloniální město bude mít pro návštěvníky různé zajímavé historické památky. Staré centrum, Pelourinho (zapsané na seznam UNESCO), nabízí nejen architekturu, ale také i jistou ponurost, neboť město bylo tehdy jasně spjato s otrokářstvím. Konec konců zdejší název znamená místo obvyklých trestů, kde byli otroci zamykáni do klády nebo bičováni. Jistou zajímavůstkou je fakt, že toto historické centrum Salvadoru bylo až do začátku devadesátých let minulého století … chudinskou čtvrtí. Později byla část populace vysídlena a budovy obnoveny. Problém s chudými se nevyřešil, ale co turistovo oko nevidí, to srdce rozhodně nezabolí. A pokud se návštěvník nebude potulovat zde v noci v tmavších a zapadlejších uličkách, tak na bídu a s ní spojenou kriminalitu asi už nenarazí. Jiné zajímavůstky jsou například Palacio Rio Branco, dřívější sídlo Generálního Guvernéra kolonie, socha L. L. Zamenhofa, který vynalezl esperanto, nebo výtah Elevador Lacerda, který přepravuje každý den desítky tisíc obyvatel mezi dolní a horní částí města – a to už od devatenáctého století.

1,364 x přečteno

Comments are closed.