Štětín je velké a významné město v severozápadním Polsku poblíž hranic s Německem. Rozkládá se na ploše tří set kilometrů čtverečních a má přibližně čtyři sta tisíc obyvatel. Je významným administrativním a průmyslovým centrem regionu, nachází se zde také třetí největší polský přístav. Historické památky v centru přitahují každý rok nemalé množství turistů.
Na místech, kde se dnes nachází Štětín, existovala osada lužické kultury, přibližně kolem sedmého století před naším letopočtem. Osídlení v blízkém okolí a zde žijící kmeny zmiňuje také slavný řecký historik Ptolemaios v druhém století našeho letopočtu. Věrohodné písemné zmínky, které se týkají zdejšího osídlení máme až z desátého století – objevuje se pod názvy Shinesne a také Sasin. Vzniklo zde slovanské sídlo, později doplněné ještě hradem a přístavem. Štětín byl v roce 967 začleněn do nově vznikajícího polského státu, ale stále si uchovával relativní samostatnost (došlo zde například k protikřesťanským bouřím, které na čas plně odtrhly knížectví od státu). Na konci dvanáctého století se státeček stal vazalem Říše římské národa německého a později také významným hanzovním městem. Pomoří později střídalo pány, jednou bylo de facto samostatné, jindy ho obsadilo Švédsko a na začátku osmnáctého století bylo zakoupeno Pruskem, jehož (a samozřejmě i Německa, na které se Prusko později přeměnilo) součástí až do konce druhé světové, kdy na základě dohody mocností o změnách hranic se tzv. vrátilo k polské vlasti. Druhá světová válka byla pro Štětín pohromou, při obléhání došlo ke zničení velkého množství památek, ale jen některé z nich byly restaurovány.
Mezi nejznámější historické památky patří městská radnice z patnáctého století, která byla přestavena ve století sedmnáctém, raně renesanční dům Loitzů a brány s baštami původního středověkého opevnění. Hrad a sídlo pomořanských knížat bylo sice během války téměř úplně zničeno, ale díky nákladným snahám polské vlády byl znovu vystaven mezi lety 1958 až 1980. Nejdůležitější kostel je bazilika svatého Jakuba, která je také druhým nejvyšším polským kostelem. Od reformace až do roku 1945 chrám spravovali luteráni, později se dostal do správy církve katolické. Mezi zajímavé atrakce moderní doby určitě patří tzv. podzemní Štětín, jedná se o původně velký kryt z druhé světové (vznikl na místě sklepních prostor bývalého opevnění), který byl později ještě rozestaven a zdokonalen během studené války, kdy měl odehrávat roli krytu protiatomového. Má téměř tři tisíce metrů čtverečních