Stručná historie Islandu


První známé osidlování Islandu začalo někdy kolem osmého století našeho letopočtu. Osadníky byli hlavně norští mořeplavci, ale také irští kněží. Postupně zde Vikingové vytvořili zvláštní státní útvar opírající se převážně o vládu starších, později v roce 930 zde vznikl fungující až do dnešních dnů sněm Althing.

Kolem roku tisíc se islanďané objevili Grónsko a také se stali pravděpodobně prvními Evropany, kteří stanuli na americkém kontinentu. Ve stejném období se Island christianizoval.  V roce 1264 mu začalo vládnout Norsko (po předcházejícím čtyřicetiletém období občanských válek). Díky tomu se v roce 1397 stalou součástí Kalmárské unie, neboli státního útvaru ovládaného Dánskem. V šestnáctém století král vynutil reformaci a změnu náboženství na luteránské. Osmnácté století bylo jedním z nejtragičtějších, kdy Island byl postižen přírodními katastrofami, hladomorem a epidemiemi.   V devatenáctém století, pod tlakem tehdy obvyklého národního uvědomování, Dánsko přiznalo v roce 1874 omezenou autonomii na základě vlastní ústavy, klasickou autonomii získal Island v roce 1904.

V roce 1918 se Island stal nezávislým státem, který ale zůstal v personální unii s Dánským královstvím, tato unie byla ukončena v roce 1944, kdy se Island v referendu prohlásil republikou (v roce 1940 když Dánsko obsadila nacistická vojska, Island byl obsazen britskou armádou). V padesátých letech se Island, plně závislý na rybolovu,  rozhodl rozšířit své teritoriální vody a tím vyvolal tzv. Tresčí války, které se potom ozvaly znovu v sedmdesátých letech. Druhou stranou byla Británie, která na ochranu svých lodí povolala i válečné námořnictvo. Jenže Island nakonec pohrozil uzavřením základen NATO na svém území a jeho požadavkům bylo vyhověno. Během těchto zvláštních válek nedošlo k obětem na životech, jen k poničení několika lodí.

Island byl velmi rychle hospodářsky rostoucím státem, který ale velmi tvrdě udeřila finanční krize v roce 2008, která de facto smetla jeho bankovní systém a dluhy a záruky přerůstaly islandský domácí produkt. Krizová situace vyústila jednak v referendum, ve kterém občané odmítli bankovní závazky vůči občanům jiných zemí a také v podání přihlášky do Evropské unie, která by měla být pro Island jakousi zárukou větší hospodářské stability.

2,079 x přečteno

Tags:


Comments are closed.