Na konci doby bronzové území dnešního Maďarska obývali Ilyrové a Thrákové, po nich se zde ještě objevili Skythové a následovali je Keltové. Kolem druhého století před naším letopočtem Panonii začal ovlivňovat Řím a o sto let později se stala součástí Republiky a následně Impéria. V pátém století se zde objevily germánské kmeny, ty ale velmi rychle vytlačili Avaři, které zase vystrnadily slovanské kmeny. Na konci osmého století sem přitáhly maďarské kmeny, které ovládly nejen celé území, ale na krátko jejich vliv sahal až do Bavor a německého krále přinutili platit daň.
Založitelem první maďarské vládnoucí dynastie byl Arpád (zemřel v roce 907), prvním králem byl Štěpán, který rozšiřil křesťanství a v roce 1001 získal od papeže královskou korunu. Uhersko se stalo jedním z největších a nejsilnějších evropských států, kromě dnešního Slovenska obsahovalo i velkou část dnešního Rumunska (tehdy Sedmihradsko), Chorvatsko a kousky Srbska. Když na začátku čtrnáctého století vymřela dynastie Arpádovců, na maďarském trůně se rychle prostřídali Přemyslovci, páni z Anjou, Lucemburkové a Jagellonci (mezitím se také objevilo několik králů ze silných maďarských šlechtických rodů). Poté trůn přešel do rukou Habsburků, ale většinu země ovládla Osmanská říše a část státu se oddělila jako Sedmihradsko, samostatný vazal Turků. Turci byli odraženi až po vítězné bitvě u Vídně (1686) a následovalo znovusjednocení většiny historických Uher, s tím že pod rakouským dozorem. V roce 1848 zde vybuchla revoluce, která na krátko vyhlásila republiku, povstání bylo rychle potlačeno, ale již v roce 1867 se podařilo Maďarům na Rakousku vynutit vznik dualistické monarchie následně známé jako Rakousko-Uhersko.
Po první světové válce Maďarsko přišlo jako poražená mocnost o většinu svých území, byla vyhlášena republika, tu krátce následovala Komunistická republika rad a po její porážce bylo vyhlášeno Maďarské království. Byl to zajímavý politický útvar bez krále, kterému neomezenou mocí vládl regent Miklos Horthy. Meziválečnou politiku nejvíce ovlivnila snaha o revizi Trianonské smlouvy a návrat Maďarska do starých hranic. To postrčilo království do náruče Hitlera a krátkodobě vedlo i k územním ziskům na úkor bývalého Československa, Rumunska či Jugoslávie. Cenou za to bylo ale čím dál tím užší spojenectví s nacisty a nakonec i vyhlášení války SSSR. Již v roce 1942 se ale začala tajná jednání se Spojenci jak nepříjemný brunátný pakt ukončit. Německo se ale o všem dozvědělo a Maďarsko okupovalo, ale nechalo mu ještě jistou autonomii, když se sovětská vojska přiblížila v roce 1944 na hranice, Maďarsko se znovu pokusilo přetrhnout vazby s Německem, ale i tentokrát vše bylo vyzrazeno. Maďarské království nakonec dobyla Rudá armáda a po druhé světové válce zde vznikl další tzv. komunistický satelitní stát, Maďarská lidová republika.
V roce 1956 se Maďaři neúspěšně pokusili shodit sovětské jho, jejich revoluce ale byla utopena v krvi a rozjeta koly sovětských tanků. Utužení režimu se ujal János Kadár, který sice zemi držel pevně politicky v rukou, ale zároveň v ní vytvářel cosi co později bylo známo pod názvem gulášový socialismus neboli jistá hospodářská liberalizace, která se stala později i vzorem pro Gorbačovovu perestrojku. V roce 1988 se vzmocnila role opozice, která o rok později usedla se socialistickými vládci ke kulatému stolu a v roce 1990 zde byly vyhlášeny první svobodné volby. V roce 1999 se stalo členem NATO a o pět let později také EU.