Prvními obyvateli oblasti dnes zvané Řecko byli lovci a sběrači, jejich přítomnost je doložena již přibližně 40000 let před naším letopočtem. Ti byli postupně doplňeni skupinkami zemědělců pocházejících z východu. Pro zemědělství sice není v Řecku mnoho vhodné půdy, většina území je hornatá a kopcovitá, nicméně údolí jsou úrodná natolik, že zemědělství vzkvétalo.
3000 p.n.l. Místní kmeny oběvují tajemství výroby bronzu. Z prostých zemědělců se stávají řemeslníci a obchodníci vyměňující bronzové výobky s obyvateli okolních krajin. Napřed Kykladské ostrovy a později Kréta staví mohutné loďstvo, ovládají oceán a šíří se z nich minojská kultura i na pevninu. Tam však nastává vpád barbarů a místní obyvatelstvo je násilím strženo zpět do barbarství.
1800 p.nl.l Vpád Achajců – vpadli na Peloponéský poloostrov a později zakládají město Mykény.
1500 p.nl. Vpád Iónů, ti obsazují pobřeží Malé Asie a Egejského moře, včetně mnoha ostrovů v něm. A od této doby historie začíná znát město Athény.
1200 p.n.l. Dórové osidlují jih Peloponéského poloostrova, centrem jejich osídlení se stává oblast Sparty. Prakticky celé území je nyní osídleno barbary, nastává temné období civilizace. Současně jde o období trojské války popisované v Homérově Iliadě, která po dlouhou dobu byla považována za fikci, ale s časem se ukázalo, že jde jen o poetičtěji napsané dějiny.
800 p.n.l Moc v oblasti získávají městské státy. Vládnou mezi nimi spory, je období velmi častých válek. Již tehdy se mezi nejsilnější městské státy řadí Sparta a Athény. Nicméně mezi mocné se řadí například i Olympia, kde se pořádají první Olympijské hry. (alespoň první historicky zaznamenané) Zajímavostí je, že se jich tehdy nesměly zůčastnit ženy, ani jako diváci.
500 p.n.l. Řecko Perská válka. Perské výpady zarazilo napřed počasí (když bouře potopila půlku perského loďstva) A posléze bitva u Marathonu, kde Řekové zvítězili navzdory poměru sil 1:2.
480 p.n.l. Bitva u Thermopyl. Nové dobyvačné choutky peršanů zde zastavila neskutečná menšina protivníků, kteří ještě ke všemu zdelaka nepatřili k elitě. Skutečně prvotřídních vojáků bylo jen těch známých 300 hrdinů. Řekové sice v úzké soutěsce padli do posledního, nicméně při své obraně zabili údajně přes 20000 Peršanů.
400 p.n.l. Peloponéské války mezi spolkem měst vedeným Athénami a obdobnou koalici vedenou Spartou devastují zemi. Athény proslavené svými umělci a učenci prohrávají, vítězí Sparta známá svými tvrdými (a nevzdělanými) bojovníky.
Nicméně válka nesmírně vyčerpá i vítěze.
359 p.n.l Se vlády v Makedonii ujímá Filip Makedonský, Otec Alexandra Velikého. Postupně si podrobuje kmeny jež s jeho vládou nesouhlasí (zatím ve své zemi). O dva roky později ale již dobývá část Řeckého území patřící původně pod Athény. Zabírá doly a buduje výborně vycvičenou armádu.
338 p.n.l. Filip poráží Řecká vojska u Chairóneie a o rok později si vynutí mír v celém Řecku a de facto historie přestane znát samostatné řecké městské státy.
336 p.n.l. Filip zavražděn a vlády se ujímá jeho syn Alexandr. Ten si sice napřed upevňuje pozici doma v Makedonii, již o dva roky později ale staví útočnou armádu a plaví se s ní do Malé Asie. Postupně vytváří obrovskou říši roku 323 p.n.l. však umírá a říše se opět rozpadá.
205 p.n.l. Řecko se stává součástí Řmské říše. Jednotlivá často rozhádaná města jsou relativně snadným cílem pro Římské legie.
přibližně 400 n.l. Se Římská říše ne jenom právně ale i fakticky rozpadá na Západořímskou a Východořímskou. Řecko spadá pod východní říši zvanou později Byzantská. Byzanc se jim podařilo zdominovat.
1453 Turci dobyli Cařihrad (Konstantinopol, Byzanc) a získávají tak nadvládu i nad Řeckem. Odtud pramení nenávist Řeků k Turkům, jež sahá až do dnešních dní.
1821-1832 Válka za nezávislost. Řekové vítězí diky pomoci Evropských zemí, jimž se nelíbí přítomnost bojechtivých Turků poblíže vlastních hranic (například 1683 když byli Turci zastaveni až u Vídně a podobných případů bylo více). Otto Bavorský korunován na řeckého krále a historie znovupoznává samostatné Řecko.
1864 Ústava značně omezuje královskou moc.
1914-18 Řecko se účastní První Světové války. Snaha o „Osvobození“ bratrů Řeků na území Turecka končí katastrofou, řekové vyhnáni.
1941 Okupace Němci. Vznikají dvě hnutí odporu, roajalisté a komunisté. Jejich vzpory po vyhnání němců způsobují občanskou válku trvající až do roku 1949.
1967 Vojenský převrat donutil krále k odchodu do vyhnanství.
1974 Konec vojenské diktatury. A současně i konec Řeckého království, země se stává republikou.
1981 Členství v Evropském Společenství.