Mahdia je sice nyní de facto rybářsko-turistické město, ale má za sebou i velmi vznešenou historii. Nachází se sedmdesát kilometrů od města Sousse a přes 200 kilometrů od hlavního města Tunis. Dneska je Mahdia obývaná více jak 40 tisíci stálými obyvateli.
Město založil v roce 916 kalif z rodu fátimovců Ubajdalláh, také jinak nazývaný El Mahdi (přesněji je jako první imám považován za zakladatele fátimovské dynastie). Kdysi zde sice také existovalo fénické a římské osídlení (tehdy známá jména Ruspae a Sbia a v šestém století je Mahdia známá jako Ruspina a je sídlem křesťanské diecéze), ale první nájezd Arabů ho zničil. Ale fátimovci Mahdiu pozvedli k nebývalé slávě a jeden čas dokonce byla hlavním městem Tuniska až do 13. století, kdy tuto roli převzal Tunis. Také byla považována za důležité místo pro obchod s Afrikou a zdejší občané měli k disposici velkou a silnou flotilu. Mahdia byla několikrát vypleněna, počínaje Normany a konče Španěly, kteří město spálili a téměř zničili.
V nejužším místě, tam kde se poloostrov spojuje s pevninou vystavěli pevné deset metrů široké zdi s dokonale opevněnou bránou, která se nazývá Skifa el Kahla. Menší zdi vytvořily prstenec kolem celého poloostrova, který se stal sídlem El Mahdího a jeho dvora. Jeho poddaní žili na neopevněném části pevniny. V desátém století město bylo důležitým centrem pro obchod s Afrikou a mělo silnou námořní flotilu. Původní medina sice žije stále svým vlastním pomalým rytmem, ale naprostá většina z více jak 40 tisíc obyvatel Mahdie žije na západ od brány.
Hlavní pláž Mahdie, která leží na severozápadním okraji města dnes celá patří do turistické zóny a je zaplněná hotely. Na pláž ale mohou chodit i lidé, kteří v nich nejsou ubytováni a sama pláž je považována za jednu z hezčích v celém Tunisku. Moře je oblíbeno také potápěči, kteří mohou obdivovat bohatou faunu a flóru, podzemní tunely a různé archeologické památky, potápění zde je jednou z opravdu velkých atrakcí, které stojí za to určitě vyzkoušet.