Stručná historie Srí Lanky


Podle pradávných legend kolonizaci Srí Lanky zahájil sinhálský král Vidžája, který svůj národ na ostrov přivedl někdy kolem 5. století před naším letopočtem se severozápadní Indie. Další vlna dobyvatelů přišla pravděpodobně na ostrov z východu z Bengálského zálivu. Sinhálští dobyvatelé vytvořili v severozápadní části ostrova první státní útvar se sídlem v Anuradhaputře, která až do 10. století našeho letopočtu byla kultruním a administrativním centrem Cejlonu. První osídlení pravděpodobně vyznávalo hinduismus, ale už v 1. století našeho letopočtu ho začal vytlačovat buddhismus, který získal status státního náboženství a kolem kterého se začalo vytvářet sinhálské národní povědomí.

 Již od starověku se na ostrově začala objevovat i druhá národnostní skupina Drávidové, ke kterým patří Tamilové. Ti pravděpodobně začali svůj přesun z jižní Indie na Cejlon ve 3. století našeho letopočtu. O sto let později se Tamilové pokusili dobýt sever ostrova a na 15 let se jim podařilo obsadit i Anuradhaputru, ze které je vyhnal národní hrdina Sinhálců Duthagamani.

V 9. století na ostrov začali najíždět knížata z jihoindických států. Král Radžaradža dobyl sever ostrova a jeho syn obsadil celý Cejlon. Sever ostrova zůstal v rukou jihoindických vládců z dynastie Čólů až do roku 1070, kdy je vyhnal sinhálský vládce Vidžajabáhu. Jeho nástupci nebyli schopni udržet jednotu státu a zemí zmítaly občanské války. Ránu z milosti zasadila invaze Tamilů, ze 13. století, po které se sevení stát Sinhálců již nevzpamatoval. Ti se přesunuli k jihu a svůj stát obnovili v centrální části ostrova.

Na severu svůj stát založili Tamilové, kteří se nikdy s původním obyvatelstvem plně neasymilovali a v druhé polovině 14. století jejich království Jaffna bylo nejsilnějším státním útvarem na ostrově. Tlak Tamilů ze severu donutil Sinhálce k dalšímu přesunu, tentokrát na západ do okolí Kolomba, kde založili pevnost Kotte, podle které se v 15. století začal nazývat i sinhálský stát, který dokázal na krátký čas ovládnout i Jaffnu.

O sto let později, v 16. století na Cejlonu existovaly tři mocenská centra – Jaffna, Kotte a Kanda. V této situaci se na ostrově objevili Portugalci, kterým se obratnou politikou a vojenskou pomocí při občanské válce podařilo podřídit si Kotte, jehož vládce přijal křest a v roce 1580 odevzdal svou zemi portugalskému králi. Portugalci rozšiřovali své panství a na začátku dalšího století nezávislost udrželo jenom království Kandy. V roce 1638 král Radžasinha požádal o pomoc Holanďany, kteří mu pomohli výměnou za obchodní práva vytlačit Portugalce z ostrova. Holanďani mu poté odevzdali část dobytého území, ale z ostrova neodešli. Dalšího půldruhého století více méně Holanďané a království Kandy kooperovali, došlo jen k jedná válce  v roce 1762.

Na konci 18. století ostrov se dostal do sféry zájmu Britů, kteří celkem bez problému vytlačili v letech 1795-96 Holanďany ze Srí Lanky a v roce 1802 ji začlenili do Britského impéria. Království Kandy se nikdo na názor neptal a po pár letech boje ho v roce 1815 obsadili. Po ovládnutí země začali zakládat obrovské plantáže kávy, čaje a kaučuku. Na přelomu minulého a předminulého století začalo na ostrově vznikat národněosvobozenecké hnutí inspirované zkušenostmi z Indie. V roce 1919 vznikl Cejlonský Národní Kongres, od kterého ale později odešli Tamilové kvůli neshodám o budoucím zastoupení a vytvořili si vlastní organizace. 

Po druhé světové válce se snahy o nezávislost podobně jako v jiných britských koloniích urychlily. Ve volbách v roce 1947 vyhrála sinhálská Sjednocená Národní Strana, o rok později ostrov získal status dominia britského společenství národů. Jako základ státu byla uznána demokracie a tržní hospodářství.  V roce 1955 Cejlon vstoupil do OSN. V roce 1956 Sinhálci prosadili jako jediný úřední jazyk sinhálštinu, co vedlo k občanské neposlušnosti Tamilů (byla to takzvaná poslední kapka, již v roce 1948 většinoví Sinhálci zbavili občanství více než 1 milion Indických Tamilů), kteří se odlišovali jak kulturou tak i náboženstvím (hinduisté).  Jako reakce na odpor Tamilů přišly pogromy (v roce 1958) a další zákony omezující tamilská práva. Po hospodářských neúspěších volného trhu v roce 1970 nastoupilo mírné znárodňování, reformy ve směru buddhismu a socialismu a o osm let později i změna názvu státu na Demokratickou Socialistickou Republiku Sri Lanka. Do poloviny 70. let se Tamilové snažili získat svá práva více méně poklidnou cestou, ale ignorování jejich snah a utahování šroubů je dovedlo k radikalizaci a vytvoření bojových jednotek. Občanská válka trvá do dnešního dne.

5 104 x přečteno

Tags:


Comments are closed.